Jelikož tu ráno ještě nebyla Mariannka, dali jsme si od zkoušení scén menší voraz a zaměřili se spíš na technickou část příprav. Holky pracovaly na oponě a kostýmech, kluci na zevlítkách. Mezitím Sebík přišel se písní ředitele Stavovského divadla. Text je skvělý, ale kytarový riff skupinka zevličů před sálem sprostě, a to doslova, zneužila na píseň Polemika proč se sprchuji aneb lovesong pro Killtyldu. Když přijela Marinnka a my jí píseň přezpívali, tvářila se chvíli zděšeně a pak pronesla: „To zní jako reklama na Hornbach.“ Vlastně měla pravdu, tedy v případě, že bychom Hornbach chápali jako obří sexshop. Slova písně se bohužel nedají publikovat ani v soukromém deníku.
Celý den je narušený odjezdy a příjezdy workoholičky Mariannky, což vůbec nevadí, protože se stíhá uklidit sál na zkoušení, roztřídit materiál, vyrobit spoustu věcí a procvičit si scénky a písničky, které máme zatím hotové. Matěj se Sebíkem ještě dokončili rakvičkárnu – maňáskovou scénku z obrozenecké kuchyně, kterou na večer odprezentovali. A je to bomba.
